Začátky české populární hudby

Populární (komerční) hudba

Éra šantánů a kabaretů ve druhé polovině 19. století

Flašinet (1850) Kabaret

Období toto neznamená přirozeně jen rozvoj techniky a seriosní kultury, ale též průmyslu zábavního. Zatímco v dřívější dobách existovala jen spontánní lidová zábava folkóru a umění vážná, nyní zábava začíná se vytvářet zcela vědomě a cíleně. S masivním rozvojem průmyslové výroby mají lidé stále více volného času i sami pro sebe, neboť pracovní doba se zkracuje a není třeba pracovati po celý den. A kterak jinak, vznikají nové možnosti trávení volného času. Rodí se bezpočet nejrůznějších spolků kulturních, vzdělávacích, sportovních a zábavních. Čilý společenský život pěstuje se taktéž v hospodách, kavárnách, divadlech, spolcích a klubech, na poutích, v restauracích, na plesech, tanečních zábavách, šantánech, kabaretech, pivovarských zahradách a později tančírnách. Všude tam se lidé ve svém volném čase scházejí. Ač volného času nemaje ještě toliko, jako dnes, tempo doby jest mnohem pomalejší a jeden pro druhého více jej mají. Virtuální a neosobní reality vytvořené technikou televisí a počítačů jsou hudbou vzdálené budoucnosti, a tak všickni vyráží častěji než-li dnes do společnosti skutečné, navazujíce zde čilých kontaktů společenských a osobních. Ve všech těchto centrech zábavních vznikají tak i první formy hudby zábavné neb populární, kterážto jest mentalitě našich předků odpovídající. (Škoda, že nelze nám cestovati časem a není možno se s nimi setkati, že? Jistě bychom mohli se navzájem lecčemu naučiti - jich co ještě nepoznali a oni nás co již jsme pozapoměli). Bylo to však dlouhé období trvající přes padesát let, než přišel na scénu jazz...

 

První nahrávky na počátku 20. století

Dívka s fonografem (1910)

Mezitím byla vynalezena i technika záznamu zvuku a objevily se i první fonoválce a gramodesky, jejichž drážky tuto dobu začátku 20. století již ve velké míře zachycují. Přesto u nás bylo tehdy opravdových zpěváků jen docela málo a z oněch dob zcela jistě žádné jméno nikomu nic neřekne. Navíc i většina z nich vystupovala pod různými pseudonymy nebo zcela anonymně. Vlastně jsme tehdy - kromě písničkáře Karla Hašlera, jehož písničky se hrají dodnes a kromě operetní děvy Marie Zieglerové - neměli žádnou větší osobnost. První nahrávky nepořizovali zdaleka jen ti kdo uměli zpívat, ale i úplni laici či rádoby umělci. Zkrátka z těch, co stáli na ulici, točili klikou flašinetu a zpívali. Nikomu to ale tenkrát nevadilo a nikdo to neřešil. Není divu, že repertoár na prvních fonoválcích a gramodeskách byl často jen velmi nevalné, pokleslé, obhroublé, dvojsmyslné až vulgární úrovně. Mnoho z těchto nahrávek by uchu dnešního posluchače působilo spíše komicky nebo přihlouple. Možná něco jako někteří dnešní „umělci“ z hvězdné pěchoty soutěže Česko hledá superstar (tehdy ovšem z vlastním, nepřevzatým repertoárem). Vedle mondénních kupletů a komických výstupů samozřejmě nechyběly ani četné gramodesky s velmi populárními dechovými, sokolskými a vojenskými kapelami nejrůznějších vojenských spolků, od kanonýrů až po dělostřelce hrající lidové, národní písně a pochody. Samotný zázrak byla už jen gramofonová deska, neboť gramofon v té době většina lidí ještě samozřejmě nevlastnila. Jako horká novinka se však začal používat pro reprodukovanou hudbu při představeních v kabaretech, zpěvních síních a zahradách pivovarů.

Doric z roku 1905

Pro ilustraci uvádíme některé z českých nahrávek, které se objevovaly v prvních letech 19. století na těchto prvních deskách a válcích (které se však na rozdíl od desek příliš neujaly a časem zanikly). Jsou z doby, kdy se ku Praze teprve připojovala nová průmyslová předměstí, jako Vinohrady nebo Holešovice, kdy vládl čilý stavební ruch, pokračovalo zavádění kanalizace, elektřiny, vodovodů, plynu a stavěly se stále nové činžovní domy. (Pozn. ty byly jen pro lépe situované, v nich měly některé byty i koupelny. Chudina bydlela v pavlačových domech bez vodovodu a se společných soc. zařízením, kde se i v jedné místnosti tísnilo mnoho lidí). V ukázkách najdeme například komika Aloise Tichého, Růženu Slavínskou, která zpívá, že je Anka z Jammertalu (jak se tehdy říkalo pražskému Nuselskému údolí - mimochodem to je německy „Údolí nářků“, i když tam ještě žádný most, ze kterého by skákali sebevrazi nebyl...). Nechybí ani ukázka dechovky Kmochovy kapely a pokud se vám zdá, že pan Kmoch hraje poněkud uspěchaně, nemýlíte se. Desky měly tehdy omezenější kapacitu a pokud se měla nahrávka na ně vůbec vejít, musel si kapelník někdy pospíšit. K nahrávce „Fujtajbl voda“ - první čistička vody byla v Praze dána do provozu v roce 1907 - do té doby se splašky z kanálů vypouštěly rovnou do Vltavy. I když tehdy nebylo v Praze zdaleka tolik obyvatel a průmyslu jako dnes, dovedeme si asi představit, jak to vypadalo... Místy je sice těžké rozumět, ale musíme si uvědomit, že nahrávací technika byla teprve na začátku a opravdu primitivní a také zub času na těchto válcích a deskách vykonal své. Z nahrávek vybíráme samozřejmě jen ty podařenější a slušné. Netřeba dodávat, že téměř žádné nahrávky z této doby nikdy nevyšly na žádném moderním nosiči a že se jedná o snímky ze 100 let starých válců a desek:

 

Období stagnace v 10. letech

Rozpad Habsburské říše a vznik Československa

stará Habsburská vlajka

Počátkem desátých let již rostla nespokojenost s pokleslým repertoárem většiny šantánů a kabaretů. Byl založen kabaret Červená sedma, který si kladl za cíl přinášet moderní a vkusnou zábavu. Určitou úroveň si držel ještě i kabaret Karla Hašlera v Lucerně, který patřil vedle Červené sedmy k těm hlavním centrům. V roce 1914 Rakousko vyhlásilo Srbsku válku a zahájilo Světovou válku (jako záminka posloužil atentát v Sarajevu na rakouského následníka trůnu, neboť Habsburkové těsně před tím zabrali i území Bosny a Hercegoviny). V následujících letech došlo během světové války nejen k rozvratu celého hospodářství, ale i ke kulturnímu úpadku. Lidé měli jiné starosti, rozšířila se bída a nouze o práci, lidé hromadně emigrovali do USA.

nová Československá vlajka

Evropa byla po skončení války v roce 1918 totálně vyčerpaná a rozvrácená jak hospodářky, tak kulturně. Rakousko, Turci a další bojující na jejich straně válku prohráli, což přineslo rozpad jejich říší - všechny národy v nich se mohly osamostatnit a vznikly nové nezávislé státy - republiky a mimo jiné, také Československo. (Idea spojení Čechů a Slováků do jedné republiky vycházela nejen z kulturní a jazykové blízkosti, ale především z faktu, že taková republika bude silnější. Čechy byli totiž stále pod silným vlivem Němců, stejně jako Slováci pod tlakem Maďarů). I nadále se ovšem budeme věnovat pouze populární hudbě na českém území. Zabávní (filmový a hudební) průmysl v zaostalejším zemědělském Slovensku stejně v letech první republiky prakticky neexistoval. Gramodesky, které již pomalu, ale jistě nahrazují fonoválce, které jsou na ústupu, u nás přestaly téměř vycházet a ke konci desetiletí po skončení války a vzniku samostatné republiky byl již zájem o podniky kabaretního a šantánového typu pryč. Přízemní zábava tohoto typu se přesunula pomalu do uzavřených veřejných domů a podobných pochybných podniků. Záhy byla rozpuštěna i Červená sedma (ve které mimochodem začínala i pozdější česká hvězda evropského formátu Anny Ondráková).

Zdraví kloubů podpoří želatina na klouby|Magnetický hlavolam NeoCube